Obec Hýsly - www.hysly.cz - oficiální stránky obce

hlavní navigace | vypnout grafiku | úvodní stránka | úřední deska | povinné informace

Nacházíte se: www.hysly.cz » Turistické zajímavosti » Zmenšenina sluneční soustavy » Model Sluneční soustavy

Model Sluneční soustavy

Sluneční soustavou nazýváme systém planet obíhající kolem hvězdy Slunce, ve které se nachází naše planeta Země. Slunce, které svou gravitační silou udržuje soustavu pohromadě, je zároveň centrem Sluneční soustavy. Hmotnost Slunce je asi 330 000 krát větší než hmotnost Země a představuje 99,8% hmotnosti Sluneční soustavy. Průměr Slunce je zhruba 1 400 000 km, což je asi 109 průměrů Země. Sluneční soustavu dále tvoří 8 planet, okolo kterých obíhá přes 150 měsíců, a další menší tělesa jako planetky, komety, meteoroidy.

Planety následují v pořadí od Slunce – Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a nejvzdálenější je Neptun.

Pro názornost vzdáleností ve Sluneční soustavě byla zavedena tzv. Astronomická jednotka (1AU). Ta je zjednodušeně definována jako vzdálenost Země od Slunce. Země tedy obíhá ve vzdálenosti jedné Astronomické jednotky (1AU) což je asi 150 milionů km. Například Jupiter obíhá ve vzdálenosti 5,2AU, což neznamená nic jiného než, že Jupiter obíhá 5,2 krát dále od Slunce v porovnání se Zemí.

Planety rozdělujeme na dvě skupiny. Planety kamenné (někdy označované vnitřní) a planety plynné (vnější). Toto dělení je zjednodušeně uděláno podle toho, zda daná planeta má pevný povrch či nikoli, jako je tomu u plynných planet.

Kamenné planety

Merkur je nejmenší planetou sluneční soustavy. Obíhá ze všech planet nejblíže ke Slunci. Nepřítomnost atmosféry je příčinou velkých rozdílů teplot mezi osvětlenou (denní) a neosvětlenou (noční) polokoulí. Povrch Merkuru je velmi podobný povrchu Měsíce. Je pokryt především obrovským množstvím kráterů, vzniklých srážkou s meteority a planetkami nejrůznějších velikostí (tzv. impaktní krátery), avšak na rozdíl od Měsíce se na Merkuru nevyskytují velké objekty podobné tzv. měsíčním mořím. Merkur obíhá ve vzdálenosti 0,387AU, jeho průměr je zhruba třetinový v porovnání se Zemí, přesně 0,38 Země, oběh okolo Slunce trvá 0,24 roku.

Venuše je v hrubé skladbě velmi podobná Zemi. Avšak atmosféra Venuše je extrémně bohatá na CO2, což způsobuje mohutný skleníkový efekt, který zvyšuje teplotu povrchu na více než 400°C. Tím se z Venuše stává velmi nehostinné místo. Obíhá ve vzdálenosti 0,72AU, její průměr je jen o něco menší než Země – 0,95 Země, oběhne okolo Slunce za 0,645 roku.

Země je největší planeta kamenného typu. Obíhá ve vzdálenosti 1AU = 150 mil. km a její průměr je d = 12 700 km, oběhne okolo Slunce za 1 rok, neboť právě doba oběhu Země okolo Slunce je definicí roku. Země má jeden přirozený satelit, který se nazývá Měsíc. Měsíc obíhá v průměrné vzdálenosti 384 000 km = 0,0026AU, tj. obíhá kolem Země asi 400 krát blíže, než je vzdálenost Země od Slunce. Nezvyklé jsou také rozměry Měsíce vůči Zemi. Většina měsíců jiných planet jsou v porovnání s planetou, kolem které obíhají, mnohonásobně menší. Měsíc má však průměr roven asi jedné čtvrtině průměru Země, přesněji 0,273 průměru Země, což je 3 476 km. To ho řadí mezi největší měsíce Sluneční soustavy. Oběhne okolo Země za 29,5 dne, což zhruba odpovídá jednomu kalendářnímu měsíci.

Mars je druhá nejměnší planeta soustavy. Má dva poměrně malé měsíce: Phobos (strach) a Deimos (panika). Marsovská atmosféra je složena především z oxidu uhličitého s pouze malou příměsí vody. Podmínky na povrchu Marsu se nejvíce ze všech planet podobají podmínkám na Zemi. Díky větší vzdálenosti od Slunce zde panují nižší teploty okolo -30°C, ale na rovníku mohou během dne vystoupat i na 15°C. Mars má, podobně jako Země, polární oblasti pokryté ledem. Tyto útvary se nazývají polární čepičky. Jsou tvořeny směsicí vodního ledu a suchého ledu tvořeného z oxidu uhličitého. Polární čepičky jsou pomocí teleskopu viditelné i ze Země jako bílé skvrny na horním a dolním okraji kotouče. Mars obíhá ve vzdálenosti 1,52AU, jeho průměr je poloviční vůči Zemi – 0,533 Země, oběhne okolo Slunce za 1,88 roků.

Planety plynné

Jupiter je největší planeta Sluneční soustavy. Jak již název skupiny planet napovídá, je převážně složen z plynů, a tím je vodík a hélium. Nemá pevný povrch. Plynná atmosféra bez přesných hranic postupně přechází do kapaliny a pak v malé pevné jádro. Je obklopen slabými prstenci, které jsou složené z částic podobných kouři, jež byly po dopadu meteoritů vymrštěny z jeho měsců. Jupiter má přes 60 měsíců. Čtyři největší z nich , tzv. Galileovské, se nazývají Io, Europa, Ganymed a Callisto (seřazeny podle vzdálenosti od Jupiteru). Ty v roce 1610 objevil sám Galileo Galilei. Jupiter obíhá ve vzdálenosti 5,2AU a jeho průměr je 11,2 krát větší než Země. Okolo Slunce oběhne za 11,87 roků.

Saturn je druhá největší planeta Sluneční soustavy. Známa je svými dobře pozorovatelnými prstenci. Saturnovy prstence mají celkový průměr 420 000 km, ale tlusté jsou jen několik málo set metrů. Jsou tvořeny ledovými úlomky, prachem, kamením a balvany, které nemají průměr větší než několik metrů. Okolo planety obíhá přes 60 měsíců, ale číslo nemusí být konečné, jelikož se zlepšující technikou se neustále objevují nová tělesa. Největší z nich je Titan o průměru 5 150 km. Další nejznámější jsou Mimas, Enceladus, Tethys, Dione, Rhea, Japetus. Saturn obíhá ve vzdálenosti 9,53AU, jeho průměr je 9,45 násobkem průměru Země a jeden oběh mu trvá 29,65 roků.

Uran je třetí největší planetou naší soustavy. Skládá se především z kamene a různých typů ledu, na rozdíl od Jupiteru a Saturnu obsahuje jen 83% vodíku, dále 15% helia a stopová množství metanu a dalších prvků. Byl první objevenou planetou, která nebyla známa již od dávných časů. Systém Uranových prstenců je nezřetelný, složený z tmavých balvanů kolem 10 metrů v průměru. Uran má 27 známých měsíců. Mezi pět hlavních patří Miranda, Ariel, Umbriel, Oberon a Titania. Obíhá ve vzdálenosti 19,2AU, jeho průměr je 4,0 krát větší než Země a okolo Slunce oběhen za 84,1 roků.

Neptun je osmá a nejvzdálenější planeta Sluneční soustavy. Je jen o něco málo menší než Uran. Neptun je svým vzhledem, velikostí a hmotností jakýmsi dvojníkem Uranu. Atmosféra Neptunu je o mnoho bouřlivější, proměnlivější než atmosféra Uranu. Sonda Voyager 2 objevila 3 prstence okolo Neptunu. Jsou velmi nevýrazné a tenké. Neptun má 13 známých měsíců. Největší z nich je pojmenován Triton. Je to nejchladnější těleso pozorované v sluneční soustavě. Teplota jeho povrchu je okolo - 228°C. Poloměr Neptunovy dráhy je 30,0AU, jeho průměr je 4,0 krát větší než Země a jeden oběh mu trvá 164,9 roků.

Autor textu mgr. Petr Štěpán, Brno, ČR


nahoru

úvodní stránka | prohlášení o přístupnosti | mapa stránek

Copyright © 2008 – 2017 Obec Hýsly. Všechna práva vyhrazena.

Webdesign © 2008 – 2017 StastnyWeb