Kanalizace
Odkanalizování obce: Velké téma a ještě větší investice
Jaký je současný stav?
Část obecní kanalizace odvádějící dešťovou vodu a přepady z domácích jímek je už z třicátých let 20. století a její současný stav je na několika místech velmi špatný. Další úsek se s pomocí občanů budoval v letech sedmdesátých a osmdesátých a není na tom o moc lépe. Některé nově zastavěné části obce na tuto kanalizační síť ani napojeny nejsou. Kanalizace má pět výpustí do potoka Moštěnka, ty se dvakrát ročně kontrolují odběrem vzorků.
Obec má zatím platné povolení k vypouštění odpadních vod do Moštěnky, ovšem pomineme-li už zmíněné ekologické hledisko, řádné nakládání s odpadními vodami se od roku 2030 bude týkat už všech obcí nad 1000 obyvatel – v budoucnu samozřejmě i těch menších, a také povolení vypouštět je do potoka může s ohledem na platnou legislativu v oblasti životního prostředí či výsledky pravidelných rozborů pozbýt platnost prakticky ze dne na den. Na Břeclavsku se už podobné případy tučně pokutují.
Nečistit navíc taky znamená znečišťovat nejen povrchové vody v obci a po proudu potoka, ale i degradaci spodních vod nebo půdního fondu.
Jak se s tím dá vypořádat?
Problematika je dosti složitá a také obsažná, tak to zkusme zjednodušit. Každá obec se s tímto problémem vypořádává jinak, vždy je to však cesta náročná a nákladná. Nejprve je třeba vyřešit odtok odpadních vod a splašků, tedy napojit všechny domy na řádnou kanalizaci, následně vyřešit, jak odpadní vody vyčistit.
Dokument s legračně znějící zkratkou PRVKÚK (Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje) je koncepčním materiálem kraje, který mapuje jihomoravské obce s ohledem na zásobování pitnou vodou a likvidaci odpadních vod, a to ve stavu současném i výhledovém. Obci Hýsly stanovuje vybudování oddělené kanalizační sítě, zjednodušeně samostatné potrubí na vodu dešťovou (to na většině obce máme) a samostatné potrubí na splašky (to nemáme). Toto zadání pak kopíruje také náš aktuální územní plán. I příslušná ministerstva souhlasí, že potrubí má být dvojí a že čistit se má jen to, co vytéká ze splaškové kanalizace. Proč přece zatěžovat čističky dešťovou vodou... Ovšem pouze do chvíle, než začnou obce žádat o dotace. Peníze na splaškovou kanalizaci jsou, na dešťovou není nárok.
Problémem naší obce je nevyhovující a místy i havarijní stav stávající kanalizace, na jejíž opravu nám nikdo nepřispěje, a zároveň neexistence druhé, splaškové kanalizační sítě. V souvislosti s potřebou následné opravy chodníků a místních komunikací jde ve finále o částku, kterou si bez dotace na obojí nemůžeme dovolit. Už od roku 2018 proto hledáme cestu, jak odkanalizovat, abychom to finančně i provozně zvládli.
Druhou částí problému je samotné čištění. Jaké jsou možnosti?
Velká centrální mechanicko-biologická čistička. Náklady na její vybudování jsou ovšem nad naše síly. Variantu spojení s okolními obcemi (Moravany, Čeložnice) jsme už prověřili. Vybudování a propojení všech tří obcí rovná se asi 500 milionů korun, přes 130 milionů na každou obec a další milion ročně na provozní náklady. S našimi rozpočty i s případnou dotační podporou neufinancovatelné.
Domácí čističky odpadních vod. Aktuálně nejlevnější varianta, pro Hýsly by to ale znamenalo asi 140 domácích čističek, které vyžadují neustálou péči a kontrolu. Provozovat a spravovat by je mohla obec, občané by se spolupodíleli na výstavbě a provozní náklady by se hradily ze stočného. Část nákladů by také pokryla dotace. Několik obcí v Česku už tento model zkouší, chybí však dlouhodobá zkušenost a jasné příklady dobré praxe. Domácí čističky vybudované s podporou obecních peněz, ovšem v majetku domácností, se ukázaly jako slepá cesta. Bez řádné a pravidelné údržby se z čističek stávají smradlavé žumpy a další problémy jsou na světě.
Centrální čistička vegetační, biologická, někdy označovaná také jako kořenová. Čistě biologické čištění u nás prošlo zajímavým vývojem s různými výsledky. V současné době jde však už o osvědčený způsob, který prověřila léta dobré praxe například ve skandinávských zemích, Francii či v sousedním Rakousku. Jde o investičně i provozně schůdnou variantu s minimálními nároky na údržbu či spotřebu elektřiny. Velkou výhodou je i dlouhá životnost tohoto řešení. V systému malých vodních ploch a vegetace si s čištěním příroda radí sama, a jako bonus navíc vzniká hezké přírodní zákoutí.
A jak si s tím tedy u nás poradit?
K řešení jsme už před mnoha měsíci přizvali odborníky z brněnského Vysokého učení technického i Povodí Moravy a stáváme se tak jakousi, zatím teoretickou, laboratoří nejmodernějších technologií čištění odpadních vod a jejich možné aplikace do praxe. Výsledkem diskusí a následně i několika odborných studií je návrh na zachování stávající dešťové kanalizace, výměnu havarijních částí, opravy špatných úseků vyvložkováním a bezvýkopovou technologií, napojení chybějících částí obce a propojení systému s centrální vegetační neboli kořenovou čističkou.
V zemi by zůstala jediná (stávající dešťová) kanalizace, s napojením domácností buď ze septiku, nebo napřímo. Výhodou tohoto řešení jsou jen lokální výkopy a opravy, bez nutnosti rozkopání celé obce. A další velkou výhodou pro samotné obyvatele je zachování stávajících napojení z jednotlivých domů. Žádné rozkopané dvory a zahrádky ani investice z vlastní peněženky.
Vegetační čistička není nijak náchylná na výkyvy počasí, při vysokých teplotách i mrazech funguje po celém světě. Řešení počítá s vlastním kalovým hospodářstvím a dokáže si poradit i s čištěním fosforu (obvyklá součást pracích prášků). O funkčnosti této varianty jsme dokonce už přesvědčili i Povodí Moravy a Lesy ČR, které ji dlouhodobě zamítaly.
Ale i tady existuje ALE
Navrhovaný způsob řešení nás vyjde bezmála na 60 milionů korun. Jde sice o částku odpovídající asi polovině nákladů na pořízení obvyklé čističky, navíc s pětinovými provozními náklady a vyřeší to náš problém na mnoho desítek let. I tak je ale pro obec tato investice samostatně neufinancovatelná. Z vlastních zdrojů potřebujeme pokrýt asi 45 milionů korun. Něco dokážeme naspořit, něco si můžeme půjčit, ovšem to nestačí. Aktuální nastavení dotačních titulů s nemožností dotovat opravu stávající dešťové kanalizace, byť se z ní stane kanalizace společná, nám spolufinancování neumožňuje.
Jak chceme postupovat
Dokončit komplexní pozemkové úpravy a zahrnout do nich i nové pozemky na kořenovou čističku (asi 4 000 m2). V tomto kroku dořešit i sporné pozemky a přístup k nové čističce odpadních vod.
Změnit PRVKÚK a také náš územní plán.
Opakovaně vyvíjet tlak na dotčená ministerstva a přesvědčit je o výhodnosti tohoto řešení pro všechny strany, a také pro další české a moravské obce, které řeší nebo budou řešit podobný problém.
Přesvědčit je, aby nám na dofinancování projektu přispěla a nezatížili jsme obecní rozpočet neúměrně.
Vyřešit souhlasy vlastníků pozemků, kompletně vyprojektovat a stavebně schválit, vysoutěžit dodavatele.
Začít s realizací – podle možností financování jednorázově, nebo rozdělit na etapy.